- Úkolem lékaře je zdraví a život, mírnit utrpení, a to bez ohledu na národnost, rasu, barvu pleti, náboženské vyznání, politickou příslušnost, sociální postavení, sexuální orientaci, věk a pověst pacienta a osobní pocity lékaře.
- Lékař má znát zákony a závazné předpisy platné pro výkon povolání a dodržovat je.
- Lékař je povinen být za všech okolností ve svých profesionálních rozhodnutích nezávislý a odpovědný.
- Lékař uznává právo každého člověka na svobodnou volbu lékaře.
- Lékař provádí ty preventivní, diagnostické a léčebné úkony odpovídající současnému stavu lékařské vědy a jež jsou prakticky dostupné, a které považuje pro nemocného za nejvýhodnější.
- Lékař je povinen v případech ohrožení života a bezprostředního vážného ohrožení zdraví neodkladně poskytnout lékařskou pomoc.
- Lékař nemůže být donucen k takovému výkonu, který odporuje jeho svědomí.
- Lékař nesmí předpisovat léky, na něž vzniká závislost nebo které vykazují účinky dopingového typu, k jiným než léčebným účelům.
- Lékař u nevyléčitelných nemocných a umírajících lidí účinně tiší bolest, šetří lidskou důstojnost a mírní utrpení.
- Lékař nesmí zneužít odběr tkání a orgánů ke komerčním účelům.
- Lékař je povinen důsledně zachovávat lékařské tajemství, pokud pacient písemně neurčí jinak.
- Lékař je povinen se odborně vzdělávat.
- Lékař je povinen při výkonu povolání vést řádnou a úplnou dokumentaci písemnou nebo jinou formou.
- Lékař nesmí sám nebo po dohodě s jinými ordinovat neúčelné diagnostické, léčebné a jiné úkony ze zištných motivů.
- Lékař se k nemocnému chová korektně, s pochopením a trpělivostí.
- Lékař je povinen nemocného nebo jeho zákonné zástupce odpovědně a srozumitelným způsobem informovat o charakteru onemocnění, zamýšlených diagnostických a léčebných postupech včetně rizik, o uvažované prognóze a o dalších důležitých okolnostech, které mohou během léčby nastat.
- Lékař nesmí zneužít ve vztahu k nemocnému jeho důvěru.
- Základem vztahů mezi lékaři je vzájemně čestné, slušné a společensky korektní chování spolu s kritickou náročností, respektováním kompetence, přiznáním práva na odlišný názor.
Lékař je povinen požádat dalšího nebo další lékaře o konzilium vždy, když si to vyžádají okolnosti a nemocný souhlasí. - Lékař musí svou praxi vykonávat zásadně osobně. Zastupován může být dočasně, a to lékařem vedeným v seznamu Lékařské komory.
Tento stavovský předpis České lékařské komory Etický kodex České lékařské komory nabývá účinnost dne 1.1.1996